Vladimír Just
Údolím včel k Faustovi a Orfeovi

… Mělo by být dnes pro Pražany samozřejmou povinností podpořit oázu kulturnosti na odlehlé, a ne příliš kulturní Plzeňské třídě, totiž Krytové divadlo Orfeus Radima Vašinky. Tu oázu se kulturní křupani z pražské radnice, holdující sombrérům, festivalům alpinismu a soukromým cestovkám (tam všude plynou nekontrolované finance), rozhodli zničit drastickým přiškrcením dotací. Nejlepší formou pomoci je návštěva tohoto „krytu před nepohodou“ – i s dobrovolným vstupným. Viděl jsem tam nedávno dvě aktovky (Výhodná svatba Saltykova-Ščedrina a Gogolovy Ženichy, což není nic jiného než Ur-ženitba, prvý náčrt k velké komedii) a už kvůli drsně zemitým výkonům principálovým a Ireny Hýskové (podává pravidelně v divadle i výkon kulinářský, vaří pověstnou zelňačku) stojí to za vidění. Jedinečné domácké prostředí, jež nás svým milým – v nejlepším slova smyslu – amatérstvím vrací někam daleko před realismus a další myslitelné -ismy.

 

Text vyšel v Literárních novinách 2007, č. 46, na straně 13.

Publikováno online 19. 11. 2007