VÝHODNÍ  ŽENIŠI v Krytu

Už sama variabilita uváděného představení jakoby naznačovala jistou bezradnost, jež budí zájem unaveného diváka či lhostejnost u bdělého. Večer sestává ze dvou skic ruských klasiků, Michaila Jurjeviče Saltykova - Ščedrina (opět ta zdvojená neurčitost) a Nikolaje Vasiljeviče Gogola (i ten je kolísavý, protože v křížovkách se někdy jmenuje Alov!). Dramaturgie krytového Orfea, sama se už delší dobu potácející od příkopu k příkopu, volila pro inscenaci několik matoucích názvů, inzerujíc večer jako Výhodnou svatbu ženichů anebo Výhodné ženichy, když správně by to mělo být uvedeno jako Výhodná svatba a Ženiši! Této permanentní podvojnosti se nezbavili ani herci, tentokráte režisérem zneužití podle Stanislavského kříženého s Brechtem: nevíte dokonce ani jestli se máte smát nebo plakat. Nepochopitelnou se jeví reakce diváků, hlasitě aklamujících jak před přestávkou, tak i po ní, t.j.nakonec. Ovace ve stoje nám nepřipadají vůbec na místě. Což je ovšem pochopitelné při charakteru publika, plnícího v poslední době prostory Krytu - je to publikum sice úhledně a čistě oblékané, ale odborně nevzdělané, které nevím jestli je si vědomo toho, co je to skutečné divadlo. Vrcholem nevkusu pak je běžné počínání přítomných výrostků, kteří, když se mezi herce při děkovačce vecpe i režisér představení, mu dávají hobla, což by si např.panu Krejčovi nedovolili.

K umělecké stránce lze co dodat jen ztěží - rozhodně je lepší, jestli mladé herečky a herci tráví večery snahou o tvárnění divadelních postav, než kdyby holdovali drogám, karbanu, cassinům, kuřbě či sexuálním výbojům. To je myslím jejich hlavním kladem. Ostatní jde ruku v ruce s dramaturgií. Zahájí-li herec Škopek (a.zase to rozdvojování - ještě před rokem nesl jméno Varan - Ústecký!) představení jeden a půl hodinovým monologem, je logické, že v jeho závěru -i když vládne mohutným orgánem - nemá dost sil k bezmocnému vyvrcholení. Stálo by patrně za úvahu onen monolog
– i když je velice zajímavý - rezolutně zkrátit. Nebo škrtnout úplně. A jeho obsah třeba sdělit divákovi zcizeně. Nemusel by si bezradně vypomáhat jezením rýžového nákypu se švestkami a diváky, hlavně ty v prvních řadách - znechucovat naturalistickým pliváním pecek.

Totéž lze říci i o všech ostatních, nejvíce o sice urostlé Lence Tomšů, ale na malou krytovou scénu už krapet přerostlé. Takže je logické, že by se neměla pořád hrnout dopředu, ale spíše do hloubi scény, kde by mohla čítat sice s nepříliš velkou, ale přece jen nějakou výpomocí perspektivy. A taky bych ji obložil zvětšeným nábytkem. Také - neboť představuje zápornou postavu - by mohla mít např. v obličeji pár bradavic, jinak ji divákovi přijde líto, což by nemělo. Zvláště v závěrečné scéně, do níž se protekčně obsadil sám režisér, shlédnuvší se v epizodních filmových rolích pana Smyczka, Menzela aj., i českých jmen.

Jiří Sládeček. Podivuhodný herec. Shlédnutím několika představení v nichž bylo mu hráti,dospěl jsem k názoru, že tvárnění rolí není u něj podmíněno poctivým studiem charakteru role, ale vychází z kostýmu! Ostatně je o něm všeobecně známo, že dlouhé hodiny svého života tráví uzavřen v divadelní garderóbě, všelijak se převléká a rozšiřuje si tak svůj herecký rejstřík figur dokonce do zásoby.

Největším překvapením je ovšem výkon Miloše Rottera, který za 30 let, co kopíruje sled štací, v nichž bylo režiséru v průběhu života působiti, přibyl o dobrých 20 kg, aby tak jeho výkon v roli statkáře nabyl na důrazu. Nadějně se projevuje i jako opilec.

Buffetwoman Irena Hýskova, i když krotí svůj vrozený temperament, vnáší na scénu dostatek života, aby se tak přenesl i na diváka. Její pohyb po scéně je plynulý, výslovnost omračující, tempo závratné. Zdá se, že její dcera Lucie, i když se jmenuje Vašinková, po ní leccos podědila, byť se zdá trochu postižena přemýšlivostí.

Hrst dojmů z představení ruských klasiků ukončím politováním, že herectví pana Vašinky je poutavé už jen tím, jak není s to si zapamatovat text, což jako klad není zrovna moc.

Přes všechny výhrady lze konstatovat, že jde o představení, při kterém se skvěle pobavíte, ba i vzděláte, prožijete hezký večer a nebudete litovat.

 

Uměleckou referenci sepsal Vr - haf.