PREMIÉRA: 1. dubna 2011

HRAJÍ: Moe Binar, Petra Černohorská, Irena Hýsková, Veronika Chruščová, Kamila Trnková, Lucie Vašinková, Kamil Kessler, Jan Lukeš, Miloš Rotter, Tomáš Rychlý, Štěpán Smolík, Petr Škopek, Pavel Urík, Radim Vašinka, Petr Veselý

KOSTÝMY A VÝTVARNÁ SPOLUPRÁCE: Aniela Chudzik

REŽIE: Radim Vašinka

Inscenace obdržela grant hl. m. Prahy.


Raffinovaný divadelní kompilát z bájí o českých hradech, poezie K. H. Máchy a Jaroslava Vanči, umně zčinoherněný vysněnými dialogy Radima Vašinky.

Obmyslná mystifikující komedie, dehistorizující tradiční pojetí naší historie, za účasti významných osobností našich dějin a literatury, též známých zvířat. Odvážný exkurs do Máchovy básnické kuchyně! Mnohé z jeho veršů vděčí za svůj původ zcela prozaické situaci, posvěcené božskou jiskrou jeho talentu, stejně, jako bezděčné souloži dvou jedinců vděčíme kolikráte za zrod génia.

Mezi námi: představení je spíše o lidské pouti životem, od romantických tužeb po pozdní pragmatické „zmoudření“ Jeníků Ratkinů. Veselá, nehezká podívaná. Řekl bych to krátce takhle: Stárnoucí básník, sám sobě si bilancující svůj život, prochází krajinou cest svého mládí, která se snovou nevypočitatelností (půjčuji si slova Vladimíra Justa z jeho recenze) ožívá dávnými bájnými příběhy, jež se v ní odehrály, pravda, s jistým humorným nadhledem vypravěče.

Výprava obohacena o dva další březové kmínky, dar ing. Jana Vaculíka z dobřichovického ořeší!


Název hry je mírně výstřední, takřka pumprdentální, ale jinak to nejde, protože v pražské konkurenci hra musí získat pozornost už i svým názvem, nemusí být ale vtipný, jako třeba Jasná páka, Chrchel a hlen či podobně.


Kostelec nad Sázavou – hrad
Několik cest, jimiž se ke hradu chodívalo, schází se před valem. Předně sem běží pěšina, kterou se od řeky na hradiště chodí a které se snad již za staré doby pro pěší a soumary užívalo. Tu přijde se na mostnici. Naproti ní za příkopem byla první brána. Mostnice ještě dobře drží a co z ní schází, bylo vylámáno od chtivých lidí. Poněvadž je průjezd po mostě a zvoditém mostě již přes 400 let přerušen, leze se nyní do příkopu po schodech a z něho zase do vrchu a obchází se brána, protože hradba v těch místech již dávno za své vzala. Průjezd stojí celý. V něm byly po obou stranách, když se přicházelo neb přijíždělo, výklenky k sedění i s okny; oboje snad nejprve v pozdním věku, aby se tu jednalo s lidmi, nežli byli vpuštěni do hradu. Na pravé straně jest kromě toho malý výklenek pro odložení nějaké věci.

Jde o jakousi textovou koláž, vytvářející celistvý příběh konfrontaci romantického pojetí minulosti, dokumentované zdramatizovanými výjevy z pověstí o českých hradech na straně jedné a střízlivějším pohledem, vycházejícím ze současnosti vyvěrajících básní Jaroslava Vanči, na straně druhé, která je protkávána řadou dialogů všemožných postav českých dějin. Jaroslav Vanča a K.H. Mácha (zapadlý na hradě Houska do ozubí stroje času) se setkají na svých oblíbených hradech, kterými kdysi procházeli, zaplétají se do dějů pověstí, či lépe řečeno principálových pověstí o pověstech, sám Mácha je jimi inspirován k mnoha svým básním, mimo jiné i ke svému chýrnému Máji (toho budete svědky na vlastní oči!), objevíme keltské kořeny omamující hudby Plastiků…

 

Hru samotnou dovolíme si vám představit formou nepřímých důkazů:
Uvidíte 15 herců (postupně!) kteří mají k dispozici na asi 37 kostýmovaných rolí (přesně se to nedá spočítat!) odhadem asi v 17 hracích prostředích (některá z nich jsou hypotetická, což ztěžuje počítání).


SEZNAM REKVIZIT

čutora
lahvička s likérem (druh bude upřesněn v průběhu zkoušek)
špalek, sekera, dříví
národopisný kůň (Šemík)
mince, váček s mincemi (?)
tulácká deka, stan, tyče na postavení stanu
ruksak, kuchařka, židle, notes s Vančovými básněmi
kartáček na zuby, pasta
Máchův zápisník
potřeby k namixování aperitivů
meče (asi dřevěné, natřené stříbřenkou? no to snad ne!)
Indiáni u Ludmily: oštěpy, luky, tomahavky, čelenky, péra (paví aj.?)
mapa okolí Kunratického lesa se stojanem na tabuli
druhá, zmenšená
pochodně (podle toho, kdo by ji měl nést)
Panova flétna
středověké poháry na víno (nejlépe originál)
džbán, - " -
umělohmotné pivní půllitry
umyvadlo
ručník
slunečník Algida (bez lednice)
konev
atd.

ZVUKAŘINA

mixáž záznamů všedního dne (z archivu p. Rychlého)
nahrávka volání Dále od hradu dále… (megafon)
tajuplná hudba uvádějící hrady (Vyšehrad 0:56, n. 1:43-2:35; Blaník 3:32-4:20)
koňská jízda (vícekoňská)
štěkot dvou psů (Sultán a Tyrl)
hudba k Bráně: Varrése, do toho namixovat: Oči má sněhem zaváté, Alexandrovci
rachocení ozubených kol + skřípání (orloj)
hromy a blesky
Plastici ke keltským obřadům s Indiány
bzukot včel
trauermarš na buben (případně můžeme dát i pohřební dechovku)
jitřní ptáci (cvrlikání a kos)
kokrhání kohouta
lovecká hudba z českých zámků
Ernst Bloch: Schelomo, nebo Schuman - Koncert a - moll pro violoncello a orchestr, 1. věta
Mahler - IV. věta V. symfonie, od 5:58 do konce (k babičce)
Čechy krásné, Čechy mé - v úpravě pro mužský sbor
totéž ve vlasteneckém sólu
totéž s valdhornama

JINÉ

šibenice
kláda pro vězně
Máchův klobouk a plášť
přenosná břízka
projekce hradů bych nahradil papundeklovými kulisami zalesněného kopce a vyměnitelnými malými namalovanými hrady na vršku (odpovídajícími skutečnosti)