PREMIÉRA: 3. prosince 2003

HRAJÍ: Moe Binar(ová), Irena Hýsková, Veronika Chruščová, Jan Lukeš, Jiří A. Sládeček, Petr Škopek, Pavel Urík, Radim Vašinka a Lucie Vašinková

SVĚTLA A ZVUK: Jiří A. Sládeček

REŽIE: Radim Vašinka

Autor této směsky bez hlavy a paty, Radim Vašinka, označuje tuto inscenaci za „něžný horor“, ale jen zkuste tento děsuplný večer, plný cizoložstva, nájemných i dobrovolných vrahů a jejich nebohých, obětí, viselců, kostlivců, lezoucích svévolně z hrobů, hrozných básní a blikavého svícení a naivních hereckých výkonů, až na můj, zažít na vlastní kůži! Věru podivná to něha! A mládeži přístupná k tomu, i když už má v mateřské školce pohlavní výchovu. Po právu byl neudělen grant hl. m. Prahy.


Inscenace, dožívající se navzdory ztrátě jater, která jsme po této výzvě skutečně museli vrátit, již 8. roku (!) svého věku – něžný horor, přístupný i mládeži, jedno z nejoriginálnějších představení našeho divadelního spolku, inspirované strašidelnými pohádkami V. Tilleho, jimiž byl v raném mládí odkojen Egon Bondy a které se viditelně podepsaly na jeho básnickém i filosofickém díle a podnítily i vznik hororové kapely Lidé z plastiku. Svým dílem jsou zastoupeni i Antonín Skůček, Marie Votrubová-Haunerová, Franta Ketzek a Vladimír Bidlo, zapomenutí, opomíjení a opovrhovaní autoři z Wernischovy antologie Zapadlo slunce za dnem, který nebyl. Též zinscenována báseň T. R. Fielda!