REŽISÉR, pozdraví obecenstvo: Dámy a pánové! Jeden z našich herců nesehnal taxík a musel uběhnout celý kilometr z domova až k nám do divadla. Je velice unaven a prosí vás o deset minut strpení, aby se mohl vydechnout, než zde před vámi ztělesní legendární a nesmrtelnou postavu běžce od Marathonu. 
(Marathon)
  ***
NEÚSLUŽNÁ SLUŽEBNÁ: Pane, je tu nějaký holohlavý muž a přeje si s pánem mluvit.
JÁ: Holohlavý muž?
NEÚSLUŽNÁ SLUŽEBNÁ: Ano, pane. Říkal dokonce, že pán bude šťasten, že se s ním opět shledává. Tvrdí, že je pánovým přítelem z mládí.
JÁ: To není možné, žádný z mých spolužáků nebyl plešatý.
(Rekord v lásce aneb Sto let rozkoše)
  ***
JAPONSKÝ MLYNÁŘ: Řeka, která poháněla náš mlýn na pepř, už neplyne.
SYN JAPONSKÉHO MLYNÁŘE: Běda. Řeka postupně vysychá od té doby, co se v ní potopila loď naložená savým papírem.
(Hara-Kiri aneb Japonská dramata)
  ***
CHUDOBNÁ MATKA: Naše situace je tak černá, že musíme rozsvěcet už ve tři hodiny odpoledne, abychom viděli v naší ubohé mansardě.
(Strašliví prarodiče)
  ***
„Co však obsahuje lednice, kterou vám vrah ukradl?“ zeptal se velitel policie.
„Je v ní uložena čest mé dcery, pane!“
(Pannou přese všecko)
  ***
„Smiluj se nade mnou,“ prosil kata. „Vzpomeň si, kdysi jsem ti podal sklenici vody.“
„Vzpomínám si,“ odpověděl kat, „a jsem rád, že ti dnes mohu stonásobně oplatit tvou šlechetnou službu.“
Kat opatrně vsunul trychtýř odsouzenci do hrdla a vlil do něh první vědro vody.
(Sklenice vody)
  ***
1. dějství – Domácnost břichomluvcova
(scéna představuje obydlí břichomluvce)
ŽÁRLIVÝ BŘICHOMLUVEC: Tato žena, se kterou jsem se oženil, je hluchoněmá.
BEZPEČNÝ PŘÍTEL: Hluchoněmá?
ŽÁRLIVÝ BŘICHOMLUVEC: Ano. Vybral jsem si hluchoněmou, poněvadž jsem hrozně žárlivý. Její neduživost jí zabraňuje naslouchat galantním návrhům a odpovídat na ně.
BEZPEČNÝ PŘÍTEL: Dobrá myšlenka.
ŽÁRLIVÝ BŘICHOMLUVEC: Pro větší bezpečnost nedovolím žádnému muži proniknout ke mně do bytu. Vy jste výjimkou. Díky vaší příslovečné ošklivosti jste pro mne bezpečným přítelem. atd.
(Žárlivý břichomluvec)