Li-Po:
Na pusté hoře když opilí uléháme,
 zem za podušku, nebesa za přikrývku máme


Básník Li-Po v překladech Jaroslava Pšeničky, Bohumila Mathesia, Františka Hrubína, Marty Ryšavé a Ferdinanda Stočesa
Přednes: Radim Vašinka

Velvyslanectví ČLR děkujeme za laskavé zapůjčení nahrávek tradiční čínské hudby.

Recenze


Get the Flash Player to see this player.

Get the Flash Player to see this player.

Get the Flash Player to see this player.


Li-Po [Li-Tchaj-Po]   (701–762)

Nejznámější básník staré Číny. Pocházel ze starobylého rodu, údajně císařského původu. Většinu života prožil na cestách okouzlen krásami přírody. Vedl život volného člověka, nespoutaného rodinnými a společenskými konvencemi. Byl oblíbeným a veselým společníkem a pijákem vína (člen skupiny „Šest bezstarostných z bambusového údolí“ a kroužku „Osm nesmrtelných v pití vína“). Jeho básnický talent upoutal pozornost nejvyšších kruhů, jejichž přízni se těšil. Pro účast na spiknutí proti císaři byl odsouzen k trestu smrti, který mu byl na přímluvu přátel změněn na vyhnanství, a posléze byl amnestován. Jeho život a dílo jsou opředeny mnoha pověstmi. Vrstevníky byl zbožňován a považován za vtělení hvězdy Venuše.

O jeho smrti koluje bezpočet legend. Jedna z nich vypráví, že opilý seděl v loďce a uprostřed noci spatřil lunu, jež se koupala v zářících vodách. Chtěl ji uchopit do rukou, vystoupil ze člunu a utonul...
 Z Li-Poovy tvorby se dochovalo 900 básní ve dvaceti svazcích.

 

 


Sedím sám a dívám se na hory
Již omrzele odlétají ptáci
i unavený oblak v dál se ztrácí -
jen my zůstanem,
Ťing-tchingu, má horo!

Viď - tak brzy
nás neomrzí
dívat se na sebe:

tebe na mne
a mne na tebe.

(Přeložil Bohumil Mathesius)


Sám na hoře Thig-tching
Vzlétají ptáci. Osamělý oblak
lenivě někam pluje, odplouvá.
Neomrzí nás na sebe se dívat:
ta hora na mne a na horu já.

(Přeložil František Hrubín)


Klášter na vrcholu hory Tchi
V klášteře na hoře jsem na nocleh.
Natáhnu ruku, hvězd se dotknu všech.
A nebešťany abych nepolekal,
mlčím a tajím dech.

(Přeložil František Hrubín)


Klášter Feng Ting
Trávím noc v klášteře na vrcholku hory Feng.
Když ruku vztáhnu, dotýkám se hvězd.
Téměř se bojím promluvit,
abych snad
nesmrtelných bohů
nenarušil klid.

(Přeložil Ferdinand Stočes)


Bílý čáp
Bílý čáp zvolna krouží nad podzimními vodami.
Neslyšně se snáší jak padající jíní.
Srdce klidné, křídla semknutá.
postává sám v písčině ostrova.

(Přeložil Ferdinand Stočes)


Čáp
Bílý čáp se snáší nad podzimní vodou
Jak zbloudilá vločka sněhu letí tam
Srdce tiché, klidné, odejít se nechce
Při písčině břehu stojí sám

(Přeložila Marta Ryšavá)