ÚČINKUJE: Radim Vašinka


Večer věnovaný nejen příznivcům poezie, ale i radostem a smutkům života, sestavený z díla jednoho z nejpozoruhodnějších českých básníků, Jana Vladislava, v přednesu principála Radima Vašinky, nositele růže.
„Krutosti štěstí / učíš mě. Krutostí lásky / mučíš mě. Snad chceš / mít ze mne smolnici, / vysokým ohněm / hořící...“ J. V.
 

Slovo interpret

Stokrát jsem se zařekl, že už skončím v tom našem krytu s poezií. Je s tím jen a jen práce. Nenávratné soužení. Protože to jsou hodiny a dny příprav, aby pak přišlo 5 – 8 diváků. A podruhé už třeba taky nikdo. Nevím v čem to vězí, ten nezájem. Snad v přesvědčení, že poezie je jen jakousi podivnou odrůdou literatury pro změkčilé duše, nicneříkající plané řečňování, něco, bez čeho se člověk může klidně obejít… Abych se přiznal, kolikrát, když mi v rozhlase servírují poezii, mám stejný dojem, jde mi to jedním uchem tam a druhým ven. Jsem přesvědčen, že právě ona řemeslná macha, s níž je poezie traktována, může za onen negativní kádrový posudek. Interpret nafasuje verše, ať je chce nebo nechce, ať má či nemá k básníkovi nebo k oné básni nějaký vnitřní vztah. Prostě sedne si před mikrofon a plní svěřený úkol. A obdobně jsou tito knechti přednesu najímáni i jinými institucemi. Ke škodě poezie samotné. Protože chci-li posluchače zaujmout, získat jej pro poezii, musím i sám mít nějaký názor, vzít báseň za svoji, říci jí i něco o sobě samém, ozvučit ji i svým životem. Neříká-li mně autor nebo báseň nic, jak jí mohu něco sdělit jiným?

Ale říká-li mi něco, osloví-li mne, kyplingovsky řečeno, když zjistím, že jsme jedné krve ty a já, zachce se mi předat tento krásný zážitek dál, lidem obdobného cítění. Kterým básníkovo slovo řekne i něco o nich samotných. Že pomůže rozbít okovy osamění, ve kterých se čas od času octne každý z nás, kdo neměří svůj život jen jeho blisknavým povrchem.

Setkal jsem se s poezií Jana Vladislava a znovu mi to tedy nedalo. Jen bych chtěl poznamenat, že tématika tohoto večera nebude patrně blízká dětem a dorostencům.

Leccos vám může napovědět a velice stručný básníkův životopis, byť sepsaný strohým vědeckým jazykem encyklopedií (viz v menu nahoře).

A také poklepnete-li na titulek „Zpráva o setkání přátel J. V. při příležitosti jeho narozenin”.