úderem října 2005 zahajujeme naši 12. krytovou sezónu, jíž předcházely 4 sezóny divadla Bytového - a dále se už vracet nebudu, neboť by to bylo putování nejen značně zdlouhavé, ale pro mne i únavné.
   

     S nástupem do nové sezóny dochází v našem Krytu k nějakým změnám:
   hrací dny, středa a pátek, zůstávají sice zachovány, ale vzhledem k tomu, že o literární pořady jevíte, ctěná veřejnosti, menší zájem, než jaký si zaslouží, nebudeme dogmaticky trvat na zvyklostech a divadelní produkce, jimž byl dosud vyhrazen pátek, rozšíříme i o nějaké ty středy.
    Literární pořady se budeme snažit zatraktivnovat zapojením „vizuální techniky", jak jen to bude možné (otázka peněz - nelze počítat s pomocí státní správy, protože ta nepřipouští investice nad 20 000 Kč! budeme musit tedy žebrat). Kombinace s obrazem může divákovi zážitek nejen zpestřit, ale i „rozšířit" vědomosti. A dají se případně vyrobit i nějaké videodotáčky. Čímž zpřístupníme vnímání muzikálovým divákům.
    První pomoc hladovým zůstane zachována, upouštíme od výpomoci čínských spolupracovníků. Zachovány budou i toalety.
    Pokračujeme ve snaze získat i nové adepty spolupráce jak umělecké, tak i provozní, což nám vázne, protože zadarmo dnes už ani slepice nehrabe. Mrzí nás to, protože mnohým z vás se už omrzely naše stále stejné, navíc zvráskovatělejší, tváře. Byť jim zůstával stále úsměv na rtech.
    O letních měsících jsme toho moc nenakočovali, jednak proto, že převážná část spolku o to nemá zájem, jednak proto, že bylo blbé počasí. Byli jsme jen pár dní na Vysočině, pár dní na Kratochvíli, za což jsme utratili poslední peníze, kterými jste nás laskavě dotovali před třemi lety, když jsme hrdě přerušili ponižující přátelské vztahy s byrokracií Ministerstva kultury. Peníze jsme pochopitelně neutratili ani za alkohol, ani za lehké děvy, ale za benzin. Zbylo nám ještě přes 180 Kč, které hodláme uložit na vázaný vklad případně investovat do naftařských akcií. Principál dokonce i začal psát svá hlášení, ale vyznívala tak pesimisticky, že rozhodl napsat je ještě jednou, až bude mít lepší náladu, což je při jeho nátuře iluzorní. Nestačili jsme se ani zastavit v Pardubicích, aby si nechal omnožit některé pro něj zajímavé archiválie.
    Jinak: v průběhu léta došlo k jedné svatbě současné naší herečky a k jedné našeho dřívějšího herce, dnes už Francouze. Z Francie se navrátila jedna z našich star, zatím je nezvěstná. Lucie Vašinková je navzdory absolvování Vyšší odborné školy herecké stále bez angažmá.
    Když už jsme u toho, co kdo dělal: dovolujeme si upozornit, že náš principál už přes rok uvádí na vlnách ČRo 6 (639) svůj pořad „Nežádoucí texty", v němž je každou sobotu od 20.10 hod. vyhraženo 50 minut poezii, případně i prózám, autorů, kterým bolševik nedovolil publikovat. I jejich životům. V čemž občas vypomáhá i Irena Hýsková.
    Tolik tedy slov k zahájení nové sezony, v níž nás patrně nečeká příliš štěstí: hl.m.Praha nám nepřidělilo ani korunu na krytí provozu divadla a bylo nám naznačeno, že i s dotacemi na podporu uměleckých projektů to bude špatné.
    Zatím se ještě těšíme podpoře naší MěČ Praha 5, za níž jsme čím dál vděčnější.
    Takže: jediné, co nám může udělat radost, milá divácká obci, bude, když nás i nadále povedete v patrnosti a navštívíte naši oázu klidu, míru a spokojenosti, kde se lidé zdraví, nehází po zemi vajgly, neplivou kolem sebe, dávají si přednost ve dveřích a usmívají se jeden na druhého, jak praví principál v jedné naší pohádce.
    A kdyby vám přišlo na mysl, co se vám u nás v loňské sezóně líbilo nebo nelíbilo, budeme rádi, když nám to sdělíte.
 

Zatím se tedy mějte hezky a na shledanou!
 

vr - haf, v.r.